Historicko-uměnovědná podsbírka, část uměnovědná
Sbírkové předměty zahrnují obrazy, grafiku, kresby, plastiky a historické fotografie. Jsou zastoupena díla význačné umělecké hodnoty středoevropského malířství a sochařství i díla regionálních umělců.
Nejstarším obrazem je renesanční malba Madony na dřevě z první poloviny 16. století od vlámského malíře Lamberta Lombarda, který byl významnou postavou v rozvoji malířské školy v Antverpách. Jeho žákem byl například Frans Floris, který se stal velmi slavným vlámským malířem.
Z barokního období je v muzeu velká kolekce obrazů. Ke konci 17. století vznikly v Itálii obrazy „Diana, vládkyně přírody“ a „V dílně Vulkánově“. Z 18. století jsou zastoupeny obrazy s biblickou tématikou, portrétní malby, krajiny. K významnému rodu Habsburků se vztahují portréty Leopolda I., Josefa I., Karla VI. a Marie Terezie.
Z olomouckých biskupů jsou to obrazy Protasia Černohorského z Boskovic, Hannibala Wolfganga Schrattenbacha, Jakuba Arnošta Liechtensteina-Castelcorna, Julia Ferdinanda Troyera z Troyersteinu a Maxmiliána Hamiltona.
V interieru muzea je umístěn obraz Vyučování Panny Marie, který namaloval František Vavřinec Korompay. Z dalších děl stojí za pozornost obraz Uctívání Panny Marie, jehož autorem je František Antonín Sebastini-Šebesta.
K nejvýznamnějším dílům pozdně barokní malby náleží obraz sv. Floriána od rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche. Portrétní malba v 19. století vznikala především na objednávku.
Z první třetiny 19. století je obraz spisovatelky Johanny Bischoff, roz. Kuh, (1798–1891). Portrét představující v dívčím věku pozdější spisovatelku a manželku významného lékaře Ignaze Rudolfa Bischoffa von Altenstern je ukázkou kvalitní vídeňské malby.
Obraz „Horský potok v Solné komoře u Berchtesgadenu“ byl namalován v 70. letech 19. století, jeho autorem je Albert Rieger, rakouský malíř krajin a litograf.
Obraz Vojty Hlaváčka „Náměstí ve Vyškově“ dokumentuje vyškovské náměstí před přestavbou spořitelny (1874) a opravou farní věže. Obraz zachycuje historické domy na náměstí s podloubím a atikovými štíty. Obraz je poměrně vzácným historickým dokumentem, protože Vyškov byl v roce 1917 postižen rozsáhlým požárem, který pozměnil ráz historického centra. Podobu vyškovského náměstí z doby před touto událostí známe pouze z vyobrazení na historických fotografiích, pohlednicích a z dochovaných obrazů.
Z období 19. století je ve fondu dále především portrétní malba a obrazy s náboženskou tématikou. Muzeum má ve fondu rovněž početnou kolekci obrazů z 20. století. Jsou to zpravidla díla malířů vyškovského regionu nebo je jejich souvislost k Vyškovsku námětová.
Z okruhu výtvarných umělců vyškovského regionu je nejvýznamnějším malířem Antonín Procházka, jehož dílo je ve sbírkách muzea rovněž zastoupeno. V interiéru muzea jsou prezentovány dvě divadelní opony Antonína Procházky.
Z Vážan je to opona „Rodinné štěstí“, na druhé straně plátna jsou namalovány siluety tančících dívek.
Druhá opona z Moravských Prus má název „Vesna“. Muzeum má ve sbírkovém fondu také obrazy Františka Srpa, Heleny Bochořákové-Dittrichové, Svatopluka Součka, Ferdinanda Kotvalda, Josefa Zamazala, Marie Šťastné, Josefa Urbánka, Petra Pištělky, Josefa Kachlíka, Jiřího Homoly a Jana Haubera.
Ve fondu jsou 4 pozdně gotické plastiky, z nichž nejvýznamnější je polychromovaná dřevořezba Madony z doby kolem roku 1520.
Z pozdější doby je zajímavá renesanční dřevořezba sv. Václava a rokoková polychromovaná dřevořezba sv. Rozálie.
Ze 20. století jsou ve fondu například plastiky bučovického řezbáře Josefa Staňka. Nejpočetnějším souborem kreseb je dokumentační cyklus Josefa Kachlíka. Věnoval se Vyškovu i dalším městům a vesnicím regionu. Dokumentoval náměstí, ulice, památky i drobné vesnické stavby.
Větší množství kreseb je pak od Svatopluka Součka. Zachycoval různá témata, zajímavý je však jeho soubor kreseb, kde vyobrazuje různá řemesla a řemeslníky při práci.
Petr Pištělka se zaměřoval na zachycení různých témat z vesnice, krojů, stavení. U grafických listů jsou to rozličná témata, autoři i technika. Řada grafických listů je věnována různým místům.
Velký soubor grafických listů je od Heleny Bochořákové-Dittrichové.
